Archiv pro štítek: Sk8

Nugget trip do Blavy

O tomhle tripu jste už u mne na blogu četli. Teď si o něm můžete přečíst (a samozřejmě kouknout na fotky 😉 ) i ve Freemagazinu, kterej jak jistě už všichni víte najdete zdarma ve skateshopech, nebo na publeru. Krom tohodle článku, kde Kuba popisuje co a jak najdete i na skaterocku povídání od Davida Kotyzy.  Tady je ještě nazávěr pár středoformátových fotek, které jsem nedávno dovyvolával.

Vienna trip s MeatFly týmem

 
V pondělí jsme spolu s klukama z meatfly týmu vyrazili na nafotit pár fotek do Vídně. Výlet byl reakcí na soutěž vyhlášenou boardem a boardmagem, kde se vydávali různé české týmy do různých měst a snažili se pořídit co nejlepší report ze své výpravy. Já jsem byl přizvaný k poslednímu focení a tým Meatfly si vybral jako destinaci svého snažení Vídeň. Za tenhle tým jsem byl vděčnej, protože kluky znám a už párkrát jsme spolu něco fotili, takže jsme všichni věděli do čeho jdeme. Nevýhodou byl post řidiče, na druhou stranu lepší řídit, než běhat Vídní po vlastních. Nebudu se tady rozepisovat a dám jen pár fotek, protože celej článek i s fotkama, bude hned v tomhle číste Boardu. Celý pobyt dokumentoval kamerou Peter Mercel. Viděli jsme toho spoustu pěkného. 

Willy se ukázal tak jak ho všichni známe, prostě jako největší odelka. Sem tam to i bolelo. Tomuhle parku se prostě nedalo odolat. A krom toho všeho jsme i na některých spotech nafotili doufejme obstojné fotky, abysme byli důstojným soupeřem ostatním týmům.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pár fotek z ČSP 2011 v Brně

Opět v úrazové nemocnici


Nedávno jsem měl to neštěstí a vezl jsem kamaráda Toma do Brněnské úrazovky. Byli jsem si jen tak zajezdit v Juliánovském skateparku a on nešikovně spadl. Odnesl to dvěma stehy a dvoudením pozorováním kvůli otřesu mozku. Tehdy jsme doufal, že se na ono místo dlouho zase nedostanu a přesto jsem tam byl dnes znovu. Jelikož po nějaké době přijel kamarád Peter Mercel ze slovenska, tak jsem se rozhodli využít pěkný den a jít nafotit nějaké záběry. Všechno začalo dobře. Vyzvedl jsem jej ve smluvený čas na České a zamířili sme k prvnímu spotu. Peter si nebyl jistý jestli tam udělal nějaký pořádny trik a tak jsem se rozhodli pro jedny „14tky“ v Bohunicích. Po cestě jsme se ještě zastavili na jednom railíku.

Naneštěstí ho měl Peter na druhou stranu než by bylo záhodno, tak jsem vynechali nafocení sérky a jeli jsem rovnou do Bohunic. Rail je nedaleko zastávky a je popravdě spíš na bike, ale já jsem Peterovi věřil. Těch 1č schodu má ještě nástavbu dallších 4 a mezi nimi je plošina, takže v reálu se jedná spíše o 19-20 schodů. Přesto se jich Peter nezalekl (později se přiznal, že mi jen věřil s tou velikostí a byl líný je počítat 😀 ). Nemohl je dát rovnou s rozjezdem protože tam měl kanál. Nakonec se rozhodl pro boro, ale z náskoku z nohou. Začal ze spodu a pokračoval vzhůru. Odjezd taky nebyl ideální, takže dal celkem dost pokouřit svým kolenům a patám. Když už to odjel i z plošiny, tak zbývalo překonat jen poslední 4 schody.Zbývalo se jen občerstvit, překonat krapek respektu z té výšky a délky. Nakonec se přeci jen odhodlal. Což mu bylo zároven bohužel i osudným. Krásně sice vybalancoval rail, ale při dopadu narazil patou přímo na obrubník a bylo legraci. Chvíli se patu sice snažil rozchodit, ale nic naplat muselo se do nemocnice. I když jsem mělo Bohunickou fakultní hned za zadkem, tak jsem se rozhodli jet na urazovku, aby jsme byli ušetření celodenímu čekání. Peter koupil lístek a jelo se. V půlce zastávky že prej „Jak je to daleko? Mám si cvakat, nebo to nemá cenu“. Po doporučení si jej radši cvakl a za další půl zastávku přichází revizor. Následoval highfive a radost z ušetřených peněz za pokutu a putovali jsme dál směr nemocnice. Nejprve nás odkázali k Trauatologické ambulanci č.2. Doktorku sme potkali doslova nezi dveři, takže na rentgen míříme bez toho abysme navštívili ordinaci. 
Následuje odchod na evidenci rtg a čekárna. Tady se nám čekání o něco protáhlo takže jsme stihli i malou photosession a nakonec jsem v čekárně zůstal úplně sám. Rychlej snímeček a zase do ordinace.

Doktor potvrdil původní diagnozu obražené paty, ale i to znamená dva týdny v klidu a obinadlo za dáčo 😛 Nakonec už jen zaplati za přepich nemocnicí nabízený a můžeme se s díky čau rozlouči. Doufejme, že se Peter co nejdříve vrátil, aby pokořil ty zákeřné schody a možná i něco více…

Sobota No.2


Po týdnu, který jsem strávil honěním věcí do školy, kterých se mi sešlo až nepříjemně mnoho, jsme se s klukama domluvili na další sobotní focení. V pravdě by mělo být už třetí ale všichni se na to minule vykašlali, takže je teprve jen druhé. Bohužel, ani tentokrát nám počasí  rozhodně nepřálo. Nejdříve sme zašli do Líšně, kde si chtěl Lukáš vyhlídnout nějaký rail, což se nakonec taky podařilo. Bohužel se mu nepodařil smith který chtěl le aspon má pěkné 50-50. Po chvíli se k nám přidal Petr. Scénář se bohužel opakoval a tak se mu nepodařil fs blunt, ale za to odjel bs boro. 

Po asi tak hodinkovým shootingu se s námi zkontaktovala i Prostějovská banda a a tak jsme se přesunuli na gat z hřiště na hřiště, z kterého nás minule vyhnal déšť a i tentokrát tomu nebylo jinak. V zoufalství jsem ujeli do bohunického Campusu ve snaze ujet tomu dešti, leč ani to nám nebylo nic platné a tak jsem to celé rozpustili. 

Blbý no… II

Tak… dnes  za sebou máme den den plný demonstrací a bojů a bohužel to poznamenalo i naše focení. V zájmu vyhnutí se centra města, kde se pohybovalo přespříliš holohlavých lidí, jsem se deželi v okrajových částech Brna. Byli jsem v Bystrci a Bohunicích. Dám jen pár fotek z celého dne, kde se kluci nejdřív rozjezdili v parku a pak se šlo na streetky. Díky Kubovi, kterej s námi šel a místo, aby si do klidu zajezdi, tak Honzu točil. Taky díky Báře, která nám taky celej den pomáhala 🙂