Opět v úrazové nemocnici


Nedávno jsem měl to neštěstí a vezl jsem kamaráda Toma do Brněnské úrazovky. Byli jsem si jen tak zajezdit v Juliánovském skateparku a on nešikovně spadl. Odnesl to dvěma stehy a dvoudením pozorováním kvůli otřesu mozku. Tehdy jsme doufal, že se na ono místo dlouho zase nedostanu a přesto jsem tam byl dnes znovu. Jelikož po nějaké době přijel kamarád Peter Mercel ze slovenska, tak jsem se rozhodli využít pěkný den a jít nafotit nějaké záběry. Všechno začalo dobře. Vyzvedl jsem jej ve smluvený čas na České a zamířili sme k prvnímu spotu. Peter si nebyl jistý jestli tam udělal nějaký pořádny trik a tak jsem se rozhodli pro jedny „14tky“ v Bohunicích. Po cestě jsme se ještě zastavili na jednom railíku.

Naneštěstí ho měl Peter na druhou stranu než by bylo záhodno, tak jsem vynechali nafocení sérky a jeli jsem rovnou do Bohunic. Rail je nedaleko zastávky a je popravdě spíš na bike, ale já jsem Peterovi věřil. Těch 1č schodu má ještě nástavbu dallších 4 a mezi nimi je plošina, takže v reálu se jedná spíše o 19-20 schodů. Přesto se jich Peter nezalekl (později se přiznal, že mi jen věřil s tou velikostí a byl líný je počítat 😀 ). Nemohl je dát rovnou s rozjezdem protože tam měl kanál. Nakonec se rozhodl pro boro, ale z náskoku z nohou. Začal ze spodu a pokračoval vzhůru. Odjezd taky nebyl ideální, takže dal celkem dost pokouřit svým kolenům a patám. Když už to odjel i z plošiny, tak zbývalo překonat jen poslední 4 schody.Zbývalo se jen občerstvit, překonat krapek respektu z té výšky a délky. Nakonec se přeci jen odhodlal. Což mu bylo zároven bohužel i osudným. Krásně sice vybalancoval rail, ale při dopadu narazil patou přímo na obrubník a bylo legraci. Chvíli se patu sice snažil rozchodit, ale nic naplat muselo se do nemocnice. I když jsem mělo Bohunickou fakultní hned za zadkem, tak jsem se rozhodli jet na urazovku, aby jsme byli ušetření celodenímu čekání. Peter koupil lístek a jelo se. V půlce zastávky že prej „Jak je to daleko? Mám si cvakat, nebo to nemá cenu“. Po doporučení si jej radši cvakl a za další půl zastávku přichází revizor. Následoval highfive a radost z ušetřených peněz za pokutu a putovali jsme dál směr nemocnice. Nejprve nás odkázali k Trauatologické ambulanci č.2. Doktorku sme potkali doslova nezi dveři, takže na rentgen míříme bez toho abysme navštívili ordinaci. 
Následuje odchod na evidenci rtg a čekárna. Tady se nám čekání o něco protáhlo takže jsme stihli i malou photosession a nakonec jsem v čekárně zůstal úplně sám. Rychlej snímeček a zase do ordinace.

Doktor potvrdil původní diagnozu obražené paty, ale i to znamená dva týdny v klidu a obinadlo za dáčo 😛 Nakonec už jen zaplati za přepich nemocnicí nabízený a můžeme se s díky čau rozlouči. Doufejme, že se Peter co nejdříve vrátil, aby pokořil ty zákeřné schody a možná i něco více…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s